Cesta od pastviny do přádelny vlny
Ovce se dožívají 10–12 let, za rok může každému zvířeti narůst nejméně 3 kg vlny, některá plemena dávají až 18 kilogramů. Vlna se stříhá jednou nebo dvakrát do roka (zručný střihač ostříhá přes 20 ovcí za hodinu). Ostřihaná vlna se ukládá jako celistvé rouno, jehož různé části se později zařazují do určitých kvalitativních tříd.
Surová, potní vlna obsahuje v průměru jen méně než polovinu váhového množství spřadatelných vláken, 10–45 % je tuk a pot, 5–20 % jsou nečistoty, které se dostaly do srsti na pastvině, mimo toho mohou vlákna pojmout až 25 % vlhkosti. Tuk a pot se odstraňuje praním (získaný lanolin se dá použít v kosmetice) a rostlinné příměsi se karbonizují (karbonace) kyselinou sírovou.
Čisté vlákno sestává z keratinu, pigmentu a chemicky vázané vlhkosti. Z chemických prvků je 50% zastoupen uhlík, s dalšími 40 % kyslík a dusík. Povrch vlákna je šupinovitý.
Zvláštní struktura řetězcové molekuly dává vláknu vynikající pružnost a ohebnost (E-modul). Vlna je proto téměř nemačkavá, ale tím také méně pevná než jiná textilní vlákna a za mokra ztrácí dalších 10–20 % pevnosti. Barvení dvou partií vlny na úplně stejný odstín je sotva možné. Výrobky z vlny se musí chránit proti molům. Vlna je podstatně dražší než běžná textilní vlákna.
Počátky chovu ovcí sahají podle nálezů v dnešním Turecku a Iráku do období před 11 tisíci lety.
Celkový počet ovcí na zeměkouli v současné době přesahuje 1 miliardu, převážná část se však chová na maso a mléko. Na chovu se podílí: Čína se 171 miliony, Austrálie se 103, patnáctka Evropské unie s 99 a země bývalého Sovětského svazu s 65 miliony.
Plemena ovcí, od kterých se z části odvozují názvy vln, se (v odborné literatuře) rozdělují do 3 nebo 4 skupin:
Merino je velmi jemná vlna (cca. 14–25 mikronů), stapl 50–150 mm, silně zkadeřená, měkká, poměrně málo lesklá. Plemeno bylo vyvinuto ve Španělsku kolem roku 1700, v posledních více než 100 letech však zaujímá Austrálie (spolu s Novým Zélandem) u tohoto druhu dominantní postavení. Australská Saxon Merino dává ročně 3,5–6 kg a Peppin Merino až 18 kg potní vlny. Průměrná výtěžnost (podíl čistého vlákna na celkové stříži) přesahuje 50 %.
Cheviot nebo hladké vlny (v češtině také: anglické ovce) mají vlákna o délce 170–400 mm a tloušťce 40–44 µm, mírně zkadeřená, se zvláštním leskem. Průměrný střih přináší 3–7 kg potní vlny, výtěžnost je nižší než 40 %. Naprostá většina těchto ovcí se dnes chová na maso a mléko.
Kříženecké (crossbred) vlny vznikly křížením různých plemen a v závislosti na regionu, ve kterém se chovají ovce, je vlákno podobnější merinu nebo cheviotu. Produkované množství těchto vln přesahuje obě předchozí skupiny. Délka 100–200 mm, jemnost 27–40 µm, průměrná výtěžnost 39 %.
Světová spotřeba vlny
Světová produkce potní vlny dosáhla v roce 2005 podle australských údajů 1,7, ale podle údajů CIRFS (Mezinárodní sdružení výrobců textilních vláken) jen 1,2 miliony tun.
Tři největší producenti (Austrálie, Čína a Nový Zéland) dodali k textilnímu zpracování více než polovinu.(Česká republika byla v roce 2006 4. největší dovozce vlny na světě)
Ke spřádání se ovšem dostane (po odstranění tuků a nečistot) cca. O 40 % méně vláken, takže průměrná spotřeba na obyvatele zeměkoule byla méně než 20 dkg a podíl vlny na surovinách pro textilní průmysl byl menší než 2 %. Zatímco celková spotřeba textilních vláken se v posledních 20 letech téměř zdvojnásobila, poklesla spotřeba vlny v té době asi o 40 %.